Modrava

Modrava leží v samém centru Národního parku Šumava na soutoku tří potoků Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra. Je tvořena třemi původními osadami: Modrava, Filipova Huť, Vchynice-Tetov.

Modrava byla původně dřevařská osada. V hlubokých lesích v okolí byla koncem 18. století zahájena intenzivní těžba dřeva. K jeho dopravě do vnitrozemí plavením byl vystavěn Vchynicko-Tetovský kanál, který odbočuje z řeky Vydry jen kousek před Modravou. Jeho délka je 14,4 km, koryto je místy široké až 5 metrů a zčásti vyzděné. Dodnes se na několika místech dochovaly původní klenuté kamenné mosty – např. V Rechli vede přes Vydru unikátní 72 metrů dlouhý dřevěný hradlový most. Na mnoha místech jsou zbytky vyzděného koryta.

V obci jsou řídce rozesety po krajině typické šumavské domky, kterým dominují sedlové střechy. Dominantou obce a kulturní památkou je Klostermannova chata, která slouží jako rekreační zařízení. Název chata dostala po zesnulém spisovateli Karlu Klostermannovi, který svou tvorbu zasvětil krásám Šumavy. Na břehu Roklanského potoka v Modravě stojí nemovitá kulturní památka Binertova pila, která v historii sloužila jako pila na rezonanční dříví z kterého se vyráběly hudební nástroje. Do současnosti se zachovala pouze část pro ukládání a sušení vyrobeného materiálu, která slouží jako rekreační zařízení.

Území jižně a západně od Modravy vyplňují rozlehlé slatě, které nesou společný název Modravské slatě. Jsou největší přírodní rezervací Národního parku Šumava a v současnosti tvoří nejzachovalejší úsek středohor ve střední Evropě.

V současné době je obec Modrava významným centrem šumavské turistiky. Je výchozím místem na pěší výlety např. k prameni Vltavy, na Poledník a k Tříjezerní slati. V blízkosti jsou také dvě naučné stezky Vchynicko-Tetovský plavební kanál a Proměna horské smrčiny na Březníku. Pro cyklisty jsou připraveny kilometry značených tras.

V zimě tady najdete upravované běžecké tratě, které vedou podél Modravského potoka směrem na Březník, Černou Horu, Prameny Vltavy, Bučinu, Kvildu, Horskou Kvildu nebo podél potoka Roklanského směrem na Rybárnu, Tříjezerní Slať, Javoří Pilu, Poledník, Prášily, Rokytu a Srní. Většina lyžařských tras se strojově upravuje. Pro lyžaře jsou snadno dosažitelné sjezdovky na Špičáku, Železné Rudě, Zadově, Churáňově nebo na Javoru (SRN). Rodiny s dětmi mohou využít místní lyžařský vlek s mírným svahem.